LEGENDÁRNÍ AKVAMARÍN DOM PEDRO

Akvamarín Dom Pedro ve Smithsonově muzeu. Foto: Greyloch, CC2.0. Toto je legendární akvamarín Dom Pedro, úžasný vyřezávaný krystal, který váží 10 363 karátů (některé údaje uvádějí 10 395 karátů). Akvamarín Dom Pedro, který vytesal neméně legendární Bernd Munsteiner, zůstává největším broušeným akvamarínem na světě. Návštěvníci Smithsonova národního historického muzea mají možnost si tuto legendu osobně prohlédnout.

Historie akvamarínu Dom Pedro

Legenda začíná hluboko v zemi, pod oblastí známou jako Minas Gerais v Brazílii. Tektonické síly matky Země se časem spikly a vynesly na světlo světa obří akvamarínový krystal. Tento krystal, který váží téměř 100 kilogramů a měří na délku téměř 3 metry, objevili prospektoři v 80. letech 20. století. Bohužel, když horníci kámen vynášeli na povrch, nechtěně ho upustili. Kámen se rozbil na tři kusy, z nichž dva byly prodány klenotníkům. Poslední největší kus mořsky modrého křišťálu, pojmenovaný Dom Pedro podle prvního a posledního brazilského císaře, se dostal do německého Idar-Obersteinu. Tam stál v dílně sochaře drahých kamenů Bernda Munsteinera, tvůrce sochařského brusu Fantasy Cut. V 90. letech 20. století vymyslel Bernd Munsteiner nový způsob využití světla v drahých kamenech. Vyřezáním negativních faset do zadní strany krystalu uvolnil Munsteiner úžasnou škálu dosud nevídaných světelných efektů.

Broušení akvamarínu Dom Pedro

V roce 1992 Munsteiner čtyři měsíce studoval akvamarínový krystal a vytvořil stovky skic. Nakonec nakreslil návrh, který nazval Ondas Maritimas („Mořské vlny“). Před broušením kamene diamantem potaženým brusným kotoučem si nakreslil každý řez. Šest měsíců opracovával křišťál, dokud nevznikl konečný obelisk. V konečné podobě měří vytesaný křišťál 14 palců na výšku a 4 palce na šířku. V roce 1999 přidali akvamarín Dom Pedro do své sbírky Američané Jeffrey Bland a Jane Mitchellová. Dalších deset let drželi Bland a Mitchellová křišťál mimo pozornost veřejnosti. V roce 2011 jej sběratelé, aby jej ochránili před těmi, kteří by jej mohli brousit na šperky, věnovali Národnímu historickému muzeu.

Ve Smithsonově muzeu

Akvamarín Dom Pedro, který se nachází v Geologické síni Janet Annenberg Hookerové, stojí pouhých 30 stop od legendárního Diamantu naděje. Na obelisk shora dopadá množství halogenových žárovek nastavených tak, aby vyzařovaly přesné spektrum slunečního svitu. Jak světlo proniká do krystalu, negativní fasety ho vrhají sem a tam přes každou přesnou drážku, kterou Munsteiner do kamene vybrousil. Jak poznamenal jeden z autorů, „objekt sám téměř mizí, jako zelená láhev, která spadne do moře a zanechá za sebou... světlo.