SIMULANTY A SYNTETICKÉ RUBÍNY

Rozdíl mezi simulantem rubínu a syntetickým rubínem spočívá v tom, že jeden pouze vypadá jako rubín a druhý je rubínem od chemického složení až po krystalovou strukturu (i když je vyroben člověkem).

Všimněte si, že existují podvody s pochybnými obchodníky, kteří nabízejí rubíny za extrémně nízké ceny. Nejedná se o rubíny. Jsou to syntetické rubíny a simulanty s nižší hodnotou, než jakou mají ceny přírodních rubínů, a obvykle jsou předražené na to, co jsou.

Simulanty rubínu

Simulanty rubínu jsou cokoli, co má vypadat jako rubín, ale není to rubín. To může znamenat sestavené kameny, jako jsou dva kousky skla s červeným lepidlem uprostřed, nebo jiné přírodní kameny, které vykazují „rubínově červenou“ barvu, jako jsou granáty (krystaly, které mohou v přírodě tvořit rubíny).

Simulanty nabízejí rubínově červenou barvu za mnohem nižší cenu, ačkoli existují jedinci, kteří je podvodně prodávají jako pravé zboží.

Syntetický rubín

Ve srovnání se simulanty rubínu jsou syntetické rubíny z hlediska definice jednoduché. Jsou to uměle vyrobené rubíny vypěstované v laboratoři. Existuje také celá řada procesů, kterými lze rubíny (a další rozmanité korundy) vytvořit. Na základě způsobu růstu lze syntetické materiály rozdělit do dvou typů procesů, které se nazývají tavicí a roztokové.

Verneuilův proces - Tavení

Nejstarší je Verneuilův proces, pojmenovaný podle Augusta Verneuila, který koncem 19. století vytvořil první syntetický rubín (mimochodem první syntetický drahokam). Práškový chemický materiál se pouští přes plamen, aby se roztavil a spadl do místa, kde se tvoří na rotujícím podstavci. Výsledkem je surovina ve tvaru kužele zvaná boule. Verneuilův proces zůstává nejlevnějším a nejběžnějším způsobem výroby syntetických rubínů.

Foto: Malý červený kužel vpravo je kulička syntetického rubínu.

Czochralskiho proces - Tavení

Další metodou je Czochralského proces. Je podobný Verneuilovu procesu, ale místo ukládání materiálu na podklad se materiál odtahuje. Stroj pomalu vytahuje krystal syntetického korundu z roztoku a vytváří syntetické rubíny. Syntetická surovina může vypadat podobně jako při Verneuilově procesu, je však často čirší a lze ji vypěstovat do větších rozměrů. Existují další techniky, které na tento proces navazují a umožňují získat superčisté a velké boule.

Vzhledem k tomu, že se krystalový materiál u procesů tavení otáčí, mohou se u obou procesů objevit zakřivené struny a miniaturní plynové bublinky, které mohou připomínat špendlíky. Tyto plynové bubliny se často tvoří podél zakřivených striae, mohou však mít i jiný zvláštní vzhled.

Tyto rysy se v přírodních rubínech nikdy nevyskytují.

Foto: Tento plamenně tavený rubín vykazuje zakřivené rýhy a několik bublinek, které svědčí o jeho laboratorním původu.
Zorné pole: Zorné pole: 2,70 mm.

Pěstování fluxu - řešení

Růst syntetických rubínů pomocí tavidla je mnohem dražší a časově náročnější než metody Verneuilovy a Czochralského. Tvorba rubínů pěstovaných fluxem může trvat déle než rok a vyžaduje k tomu drahé vybavení. Flux rozpouští složky korundu a vytváří chemickou kaši, která se pomalu ochlazuje a krystalizuje, přičemž krystaly rubínu se tvoří podobně jako v přírodě. V důsledku toho se u tohoto typu syntetických rubínů mohou objevit i určité vlastnosti, jako jsou otisky prstů.

Foto: Inkluze otisků prstů v přírodním vzorku korundu - foto: Ted Themelis

Hydrotermální pěstování - řešení

Poslední metodou je hydrotermální růst. Stejně jako fluxní metoda je pomalá a vyžaduje nákladné vybavení. Složky korundu se opět smíchají do roztoku a podrobí se teplu a tlaku jako v přírodě. Nakonec se roztok ochladí a časem se z něj stane krystal. Tento typ růstu může také vytvářet otisky prstů.

Důvěra spotřebitelů v simulanty a syntetiku

Vzhledem k tomu, jak sofistikované jsou některé z těchto simulantů a syntetických látek, je pochopitelné, že důvěra zákazníků může být otřesena. Proto si renomovaní prodejci drahých kamenů dávají záležet na pečlivé kontrole a certifikaci pravosti a zpracování každého rubínu.

Syntetické asterické rubíny

Lze vytvořit i syntetické hvězdné rubíny. Již víme, jak lze syntetický rubín vyrobit, ale hvězdu lze přidat specifickým tepelným zpracováním a přidáním určitých prvků, které hvězdu vyvolají. Podobně jako u metody difúze berylia je hvězda pouze povrchová a může se ztratit při opětovném leštění.
Přírodní rubíny lze rovněž tepelně upravit tak, aby vznikla hvězda, pokud je v nich dostatek hedvábí, které může překrystalizovat a vytvořit hvězdu. Jinak se k syntetickému vytvoření hvězdy používají chemické přísady spolu s tepelnou úpravou. Stručně řečeno, je možné, aby kámen byl přírodní, ale hvězda byla syntetická.

Tyto typy rubínů také vyžadují pokročilé testování, aby se potvrdilo, zda je hvězda přírodní nebo syntetická, protože přírodní rubíny mohou mít rutilové hedvábí omezené na mělké oblasti pouze kolem povrchu kamene. Tento případ je však neuvěřitelně vzácný, protože by vedl k tomu, že by se jednalo o hvězdný rubín s vysokou čistotou.

Foto: Příklad vzhledu běžného syntetického hvězdného rubínu.

Další poznámky

U mnoha výrobců syntetických drahých kamenů jsou přesné podrobnosti o tom, jak vytvářejí své výrobky, často považovány za obchodní tajemství, podobně jako kuchařský recept na určité pokrmy. V případě potřeby však zveřejní povahu svých drahých kamenů a poskytnou dokumentaci. Někteří výrobci také na kameny, které vyrábějí, gravírují mikroskopická identifikační čísla, aby pomohli zabránit podvodům.

některé obrázky byly stažené thenaturalrubycompany.com